Unijní kritéria, kdy odpad přestává být odpadem pro recyklovanou pryž z pneumatik

Úroveň podpory/ ETRMA a EuRIC, po zveřejnění studie Společného výzkumného střediska Evropské komise (JRC) o dalších možných celounijních kritériích při jejichž splnění odpad přestává být odpadem anebo je vedlejším produktem („Studie“), s potěšením konstatují, že recyklovaná pryž vyráběná z odpadních pneumatik (end-of-life tyres, „ELTs“) byla zařazena mezi tři nejvhodnější toky odpadu, pro které je třeba vypracovat další unijní kritéria, kdy odpad přestává být odpadem (end-of-waste, „EoW“). Takovéto stanovení priorit však není dostačující, pokud se tvůrci politik zároveň bezprostředně nezavážou k vypracování unijních EoW kritérií pro pryž, a to zejména v situaci, kdy je oběhovost pryže ohrožena a hodnotový řetězec v oblasti pneumatik (od výrobců po zpracovatele) je připraven tento krok učinit již nyní.

Shrnutí: Definice EoW a hlavní výhody/ V Evropské unii jsou EoW kritéria v současnosti řešena na úrovni národních předpisů upravujících jednotlivé toky odpadu. Pro pryžové výrobky a pneumatiky již existuje dobře fungující recyklační trh. Harmonizace evropských trhů s pryží a odpadními pneumatikami – z hlediska EoW kritérií – by podpořila inovativní recyklační technologie a vyšší míru oběhovosti v těchto odvětvích tím, že by došlo k nápravě nedokonalostí trhu a vytvořil se jednotný recyklační trh. Šlo by tedy o významný příspěvek k hlavním cílům stanoveným v Zelené dohodě pro Evropu, která má pomoci urychlit přechod k oběhovému hospodářství a dosažení klimatické neutrality do roku 2050 a zároveň podpořit zmírnění tlaku na kritické suroviny, jako je přírodní kaučuk. Vysoká úroveň zkušeností a znalostí napříč hodnotovým řetězcem v oblasti pneumatik a transparentnost toku odpadu ELTs hovoří ve prospěch vytvoření unijních EoW kritérií pro ELTs a recyklovanou pryž.

Pokud jde o určení priorit stanovených Evropskou komisí/JRC, zdá se, že hodnotový řetězec v oblasti pneumatik je špatně chápán. Přestože recyklovaná pryž dosáhla lepšího skóre (59 bodů) v porovnání s průměrným skóre plastů a textilu (58,4 bodů, resp. 57⁽¹⁾), byla z plánu na zahájení legislativních prací na unijních EoW kritériích vynechána. Hodnotový řetězec v oblasti pneumatik se proto domnívá, že ačkoliv nebyl tok pryžového odpadu z ELTs bezprostředně vybrán, zaslouží si alespoň náležitou pozornost v rámci plánu legislativních prací.
Kromě toho by pneumatikářský průmysl rád zdůraznil následující body související s nakládáním s odpadními pneumatikami (včetně recyklované pryže), které nebyly ve Studii JRC náležitě zohledněny.

Sběr: Velmi vysoká míra sběru a recyklace je považována za překážku pro EoW kritéria (bod 3.2 Studie)/ Díky úsilí hodnotového řetězce v oblasti pneumatik v posledních 25 letech byl logistický problém se sběrem odpadních pneumatik vyřešen prostřednictvím Rámcové směrnice o odpadech a stanovením hierarchie nakládání s odpady: materiálové využití ELTs se v Evropě zvýšilo z 10 % na 60 % ročně. To je zásadní skutečnost v rámci procesu, kdy odpad přestává být odpadem, jelikož ukazuje, že neexistuje nedostatek nabídky materiálu a že recyklační průmysl je připraven ho poskytnout v dostatečném množství a kvalitě tak, aby byla uspokojena poptávka výrobců, a to v souladu se specifickými kritérii stanovenými Rámcovou směrnicí o odpadech.⁽²⁾ Všechny pneumatiky jsou zpětně odebírány a zpracovávány, což vede k současné 95% úrovni zpracování v celé Evropě. To by mělo být v rámci EoW uznáno a podporováno. V souladu s uvedeným by měla studie Komise/JRC⁽³⁾ tento řídicí efekt regulace zohlednit.

Využití (bod 3.3 Studie)/ Z přibližně 3 milionů tun (Mt) pneumatik s ukončenou životností se 1,6 Mt zpracovává na pryž, ocel a textilní vlákna. Jinými slovy, suroviny recyklované z odpadních pneumatik, které nacházejí nejrůznější využití, přispívají ke snížení závislosti členských států na přírodních zdrojích a přináší velké přínosy pro životní prostředí, jakož i příležitosti pro tvorbu pracovních míst a průmyslový růst.⁽⁴⁾ Zdá se, že je tato skutečnost ve Studii špatně pochopena.

• Co se týče pryže, měla by být do seznamu v tabulce na straně 32 doplněna některá hospodářská odvětví, včetně pneumatikářského a automobilového průmyslu.
• Nejasná kritéria navíc vedou k rozdílům v modelu bodování. Některým tokům odpadu jsou uděleny 3 body, ačkoliv mají stejný počet hospodářských odvětví uvedených v tabulce, např. okuje z válcování (získala 3 body) vs. pryž (získala 2 body), přičemž obě mají čtyři související hospodářská odvětví.
• Některá hospodářská odvětví jsou větší/vlivnější než jiná. Metodika studie se zaměřuje na pouhé množství hospodářských odvětví relevantních pro jakýkoli daný tok odpadu, avšak tento přístup je poněkud nespravedlivý. Například, porovnání a) „Stavebnictví: asfalt, vozovka, bezpečnostní svodidla, tlumení vibrací, výplňový materiál, dětská hřiště, umělý trávník, střešní systémy, zásypy, drenážní materiály“ nebo pryže z ELTs s b) „Stavebnictví: železobeton“ pro polyethylentereftalát. V modelu by měl být zohledněn rozdílný počet využití ve stavebnictví.

S ohledem na těsné skóre tří nejvýznamnějších toků, jak byly identifikovány ve Studii, a vzhledem k výše uvedeným metodologickým problémům by měla být pro okamžité vypracování unijních EoW kritérií vybrána pryž z ELTs. Přinejmenším by měla být zohledněna odpovídajícím způsobem v plánu legislativních prací.

Následující část obsahuje základní informace o současném stavu potřeb, řešení a možností recyklace pryže z ELTs.

Současný systém recyklace ELTs má nevyužitý potenciál/ V současné době dosahujeme v Evropě 38 % podílu mechanické recyklace, pokud jde o ELTs určené ke granulaci. Existuje prostor pro zlepšení hierarchie nakládání s odpady, a to zvýšením podílu materiálového zpracování. Koncové trhy s recyklovaným pryžovým granulátem a práškem byly v posledním desetiletí stabilní.⁽⁵⁾ Poptávka po pryži v EU v budoucnu jen poroste a jediný způsob, jak tuto poptávku uspokojit a zvýšit nezávislost na surovinách, je využíváním recyklovaných materiálů a zvýšením jejich podílu. To zdůrazňuje potřebu unijních EoW kritérií jako prostředku, který by napomohl růstu tohoto trhu tím, že by poskytl větší jistotu pro investice a inovace. Recyklační průmysl pro pryž je v Evropě dobře zavedený, ale stále nedosahuje plného potenciálu. Je nutné, aby toto odvětví, ve kterém operují zejména zkušené malé a střední podniky, naplno využívalo svých kapacit a možností. „Odpad“ jako výstup recyklace – zejména u náročnějších technických využití (tj. vysoce kvalitní recyklace) – je překážkou pokroku u obchodních příležitostí v oblasti ELTs.

Ještě důležitější je, že v současném kontextu jsou nařízením REACH definována nová omezení za účelem kontroly rizik ohrožujících životní prostředí a lidské zdraví u umělých výplní sportovních hřišť, které představují 30 % konečného trhu s materiálovým využitím pryže z ELTs. Unijní EoW kritéria pomohou prosadit tato omezení harmonizovaným způsobem, kdy recyklovaná pryž se stane výrobkem, který je v souladu s předpisy EU, jako je nařízení REACH.

Potřeba diverzifikace dodávek materiálu/ Výroba pryžových výrobků byla ovlivněna sníženou dostupností syntetického kaučuku a sazí. To dokazuje, že je třeba, aby se členské státy staly více nezávislými na zdrojích a zvýšily využitelnost a používání recyklovaných materiálů z pneumatik. V současnosti Rusko dodává ročně více než 500 000 tun sazí a asi 50 000 tun pochází z Ukrajiny, což představuje více než 50 % celkové evropské kapacity. Diverzifikace dodávek je tak jednoznačně potřebná.

Absence EoW značně snižuje motivaci investovat do oběhového hospodářství ELTs a dosáhnout potřebné diverzifikace dodávek materiálů. Předběžné rozhodnutí Komise o odkladu o další dva roky je politováníhodné v době, kdy je diverzifikace dodávek a dostupnost materiálu více než kdy jindy nezbytná.

Vzhledem k současnému statu quo v oblasti recyklace ELTs popsanému výše, mohou unijní EoW kritéria napomoci materiálovému zpracování v několika aspektech:

1. Vyrovnání podmínek s primárními surovinami a podpora obchodu v rámci EU za rovných podmínek. Rovněž se sníží administrativní zátěž spojená s obchodováním, zabezpečí se vnitřní trh s pryží a zvýší se hospodárnost.
2. Ve střednědobém až dlouhodobém horizontu lze dosáhnout snížení vývozu ELTs do zemí mimo EU.
Podpora diverzifikace dodávek kritických surovin z některých vysoce rizikových regionů.
3. Zajištění, aby materiál odpovídal kritériím bezpečnosti a kvality.⁶ Dané má obrovský význam pro zvýšení využití pryže získané z ELTs při výrobě nových pryžových výrobků a nových pneumatik.
4. Právní jistota pro investice do výzkumu a vývoje recyklačních technologií a podnikání v oboru, který v současné době čelí tlaku na stávající recyklační postupy.

Hodnotový řetězec v oblasti pneumatik je v nastíněném postupu jednotný a věří, že je ten pravý čas pro stanovení unijních EoW kritérií pro recyklovanou pryž. Tento krok zvýší důvěru na trhu, posílí bezpečnost investorů a podpoří výzkum a vývoj inovativních řešení této cenné komodity. Po pečlivé analýze výsledků stanovení priorit požaduje hodnotový řetězec v oblasti pneumatik, aby byla definice unijních EoW kritérií pro tok pryžového odpadu z ELTs zohledněna v rámci plánu legislativních prací EU.

ETRMA: Evropská asociace výrobců pneumatik a zpracovatelů pryže zastupuje téměř 4 400 společností v EU, které přímo zaměstnávají asi 370 000 lidí. Globální tržby členů ETRMA představují 70 % celkových globálních tržeb a 7 z 10 světových lídrů v tomto odvětví jsou členy ETRMA. Sortiment jejích členů je široký od pneumatik až po farmaceutické, dětské, stavební výrobky a pryžové výrobky pro automobilový průmysl a mnoho dalších. Máme silné slovo, pokud jde o výrobu a výzkum v EU a kandidátských zemích s 93 závody na výrobu pneumatik a 16 centry výzkumu a vývoje.

EuRIC: Konfederace evropského recyklačního průmyslu je zastřešující organizací pro recyklační průmysl. Prostřednictvím svých členských federací a společností z 21 zemí EU&EFTA zastupuje EuRIC v celé Evropě:

• více než 5 500 společností, které vytvářejí souhrnný roční obrat v přibližné výši 95 miliard EUR, včetně velkých společností a malých a středních podniků, které se podílejí na recyklaci a obchodu s různými toky zdrojů;
• 300 000 místních pracovních míst, která nelze externě zadat do třetích zemí EU;
• Miliony tun odpadu recyklovaného ročně (kovy, papír, sklo, plasty, OEEZ, vozidla s ukončenou životností, pneumatiky, textilie a další).

Přeměnou odpadů na zdroje hrají zpracovatelé klíčovou roli při překlenování účinného využívání zdrojů, politiky v oblasti změny klimatu a průmyslové transformace.

Ke stažení: ( Infografika )

---

(1) Plasty i textil zahrnují různé podskupiny toků odpadů s různým bodovým hodnocením od 63 do 55 (např. PET (63), PP (55)).
(2) Podle čl. 6 odst. 1 a 2 Rámcové směrnice o odpadech odpad přestává být odpadem, pokud byl předmětem některého způsobu využití a splňuje zvláštní kritéria, která budou vypracována v souladu s určitými právními podmínkami, zejména:

• látka nebo předmět se běžně využívají ke konkrétním účelům;
• pro tuto látku nebo předmět existuje trh nebo poptávka;
• látka nebo předmět splňují technické požadavky pro konkrétní účely a vyhovují stávajícím právním předpisům a normám použitelným na výrobky; a
• využití látky nebo předmětu nepovede k celkovým nepříznivým dopadům na životní prostředí nebo lidské zdraví.

(3) materiálové toky, u nichž byla vykázána vyšší míra opětovného použití/recyklace materiálu, nebo u kterých zúčastněné strany neuvedly žádnou míru opětovného použití/recyklace, byly považovány za toky s nižším potenciálem zvýšit míru jejich opětovného použití/recyklace, a tudíž i s nižším potenciálem pro stanovení kritérií pro EoW nebo vedlejší produkt v celé EU, a bylo jim přiděleno skóre 1 (červená).
(4) Informační list EuRIC o mechanické recyklaci
(5) 2021, AECOM, Pryž z pneumatik s ukončenou životností Posouzení Rámcové směrnice o odpadech Kritéria, kdy odpad přestává být odpadem
(6) Mnoho předpisů, jako jsou Prohlášení o vlastnostech stavebních výrobků nebo omezení chemických látek podle nařízení REACH, se použijí pouze poté, kdy materiál přestane být odpadem.

Zdroj: ETRMA ( https://www.etrma.org/ )